T. Merton: stvořeni k nadpřirozenému životu

ZÁPISKY Z ČETBY
Thomas Merton · Sedmistupňová hora · začátek 2. části

Člověk byl stvořen k tomu, aby žil v podřízenosti nadpřirozenému životu. Nikdy nebyl určen pro čistě přirozený život a čistě přirozenou blaženost.

Interaktivní

NADPŘIROZENÝ ŘÁD

nesmírně přesahuje lidské síly

hranice lidských sil

PŘIROZENÝ ŘÁD

vlastní síly, vlastní vůle

ROZKLAD

člověk

dnešní stav

podíl na nekonečně nesobecké lásce

duše jako křišťál, ve kterém zazářilo světlo

paprsek Boží lásky

posvěcující milost — nabídka zvnějšku

sám nahoru nedosáhne

přiznat vlastní bídu

vzdát se sebe, své vůle
i své filozofie

přijmout milost

vlité ctnosti · dary Ducha

vlastní vůle

vlastní filozofie · vlastní etika

chaos · rozklad · peklo

cesta přirozenosti — vede dolů sama

ŘEZ SKUTEČNOSTÍ

Dvě cesty z člověka

Jedna vede dolů sama. Druhou nelze ujít vlastní silou — a přesto na ni člověk může vykročit: přiznáním bídy a přijetím toho, co přichází shora.

→ projdi zastávky: z dnešního stavu dolů (−1, −2) a nahoru (1–5)

Křišťál a světlo

Když na křišťál dopadne paprsek světla, dodá mu novou vlastnost. A když Boží láska hraje na nástroj lidské duše, děje se totéž. To je život zvaný posvěcující milost. Klikni na pravý křišťál a světlo zhasni.

paprsek Boží lásky

posvěcující milost

nová vlastnost:
světlo jde dál

totéž

křišťál ve tmě

duše na své přirozené rovině — dokonalá svou povahou, ale bez světla

chybí jí něco, co může přijmout jen zvnějšku a mimo sebe

křišťál ve světle

když v něm zazáří světlo, jako by se sám proměnil ve světlo

zář vyšší povahy — povahy světla, které je v něm

…a ve světle?

klikni na křišťál

DUŠE

ponechaná na své přirozené rovině

rovina

pozvednutá do nadpřirozeného řádu

svou povahou dokonalý, ale ve tmě

stav

jako by se sám proměnil ve světlo

vlastní vůle, vlastní filozofie, vlastní etika

kormidlo

vzdání se sebe — a přijetí toho, co přichází shora

přirozená láska — „vždy v nějakém smyslu sobecká“

láska

podíl na nekonečně nesobecké lásce

ctnosti získané cvikem — kam dosáhnou lidské síly

výbava

vlité ctnosti (víra, naděje, láska) a sedm darů Ducha

chaos, rozklad, peklo

kam to vede

život zvaný posvěcující milost

„Duše ponechaná na své vlastní přirozené rovině je potenciálně průzračný křišťál, který zůstává ve tmě. Svou povahou je dokonalý, ale chybí mu něco, co může přijmout pouze zvnějšku a mimo sebe. Ale jakmile v něm září světlo, jako by se proměnil ve světlo a zdá se, jako by ztratil svou přirozenost pro zář vyšší povahy — povahy světla, která je v něm.“

Thomas Merton: Sedmistupňová hora, 2. část, kap. Za velikou cenu

Milost přirozenost neruší

Křišťál se světlem nepřestává být křišťálem — jen konečně dělá to, k čemu byl broušen. Tma na něm nic nezkazila, ale ani nic nerozsvítila. Světlo nepřichází z křišťálu; křišťál je pro světlo. Proto Merton nemluví o lepším člověku, ale o člověku, kterému chybí něco, co si nemůže dát sám.

Slovníček

Merton, čerstvý konvertita, píše jazykem tomistické teologie, kterou se právě naučil. Tři pojmy stačí, aby kapitola dávala smysl.

Posvěcující milost

Trvalý stav, ne chvilkový pocit: Boží vlastní život sdílený s duší (2 P 1,4 — „účast na božské přirozenosti“). Udělena při křtu — proto kapitola končí u křtitelnice. Není to pomoc k dobrému jednání, ale nová povaha, ze které dobré jednání teprve vyrůstá.

Vlité ctnosti

Víra, naděje a láska (1 K 13,13). „Vlité“ proti „získaným“: přirozenou ctnost si vycvičíš opakováním (Aristotelova statečnost, střídmost), tyhle tři nikoli — Bůh je do duše vlévá spolu s milostí. Jsou to schopnosti, na které lidská přirozenost sama nedosáhne.

Dary Ducha svatého

Sedm podle Iz 11,2: moudrost, rozum, rada, síla, poznání, zbožnost a bázeň Boží. Dispozice, díky kterým člověk pohotově následuje Boží vedení — v Mertonově obraze paprsek, který se v křišťálu láme do jednotlivých barev.

Kde jsme v příběhu

Konec první části zastihl Mertona na Columbii (1937–38): Gilsonův Duch středověké filozofie mu dal pojem Boha jako aseitas — bytí samo ze sebe; Huxleyho Ends and Means ho přivedl k mystice a askezi; hinduistický mnich Bramachari mu poradil číst Augustinova Vyznání a Následování Krista; a Blake, téma jeho diplomky, ho učil, že umění bez víry je slepá ulička. Druhá část tedy začíná teoretickým shrnutím toho, co se v něm posbíralo — a pak vypráví, jak to dopadlo: čtení o Hopkinsovi, věta „na co ještě čekáš?“, cesta do Corpus Christi za P. Fordem a křest 16. listopadu 1938.

Kontext doplněn z ostatních kapitol knihy — v samotném úvodu kapitoly tyto detaily nejsou.

Zdroje

Thomas Merton — The Seven Storey Mountain (1948), Part Two, kap. 1 „With a Great Price“ — úvodní pasáž o přirozenosti a milosti, obraz křišťálu

Písmo — 1 K 6,20 (za velikou cenu) · 2 P 1,4 (účast na božské přirozenosti) · 1 K 13,13 (víra, naděje, láska) · Iz 11,2 (sedm darů)

Pojmy — posvěcující milost, vlité ctnosti a dary Ducha podle Tomáše Akvinského (Summa theologiae I-II, q. 62–68), ze kterého Merton po konverzi čerpal

Související stránky — Obnova srdce (charakter) · Boží království · Dvojí pojetí modlitby