TALK · 2026 · PRO DOROST

Mojžíšův velký závod

aneb jak nás Bůh připravuje pro službu a pro život

Mojžíš

  • Děcka, doma máme komiksovou superhrdinskou Bibli — co myslíte, je v ní Mojžíš?
  • Ale Mojžíš byl u těch superhrdinských věcí až v dospělosti — a mě by zajímalo, jaký byl ve vašem věku. Jaký by to byl dorostenec.
  • A hlavně — jak by si vedl na Biblické stezce? Co myslíte, porazil by vás Mojžíš, nebo ne?

Závod

  • Na startovní čáře stojí tři závodníci.
  • Jasným favoritem závodu je samozřejmě Mojžíš.
  • Vedle něj se závodu účastní Okran — Izraelec, který se narodil v otroctví v Egyptě. Ukážu vám dvě jeho fotky — tady je při práci spolu s izraelským lidem a tady pak s Mojžíšem putuje pouští.
  • Anička je Češka a je to vcelku jistá vítězka Biblické stezky.

Narození

  • Pojďme se ale podívat, jak si vedou v přípravách na Stezku. Správná příprava začíná už od narození, takže se podíváme, jak se o Bohu učí od samého narození.
  • Všechny seřadíme na startovní čáře — už se rodí… Komu fandíte?

8 dní

  • Tak — osmý den života a kluci už v přípravě na Biblickou stezku vedou. Ale jak to? Proč? Vždyť ještě ani nic nevnímají? Jak můžou Aničku předehnat?
  • Je to proto, že se něco stalo právě 8. den. Každý izraelský chlapec dostal 8. den na tělo znamení (říká se mu obřízka) a znamená, že je součástí rodiny samotného Boha.
  • Je to něco, jako kdybyste měli za strejdu prezidenta. Má někdo z vás za strejdu prezidenta? To je škoda…
  • Mít v rodině samotného Boha je ale ještě víc cool, protože to znamená, že na své straně máte někoho, kdo dokáže porazit faraona takhle (hej, faraone, zlobíš) — pink — a dokáže vás vyvést z otroctví v Egyptě. A to se někdy dost hodí.
  • Takže oba kluci mají znamení, že jsou součástí Boží rodiny. U nás v CB, když se někdo nechává křtít, taky říkáme: přijímáme tě do Boží rodiny — ale to bývá v CB až v trochu vyšším věku, třeba ve vašem. Je tu z vás někdo už pokřtěný? Cool — Anička v 8 dnech ještě pokřtěná není.

3 roky

  • Ááá, začíná to být vyrovnané — Mojžíš krapítek pokulhává.
  • Děcka, do kdy byl Mojžíš se svojí maminkou? Ve třech měsících pustila Mojžíška po vodě v košíku, ale princezna ho pak dala mamince ke kojení. Mojžíšek byl jednou nohou u dvora, ale kojilo se tak do 2–3 let a do té doby jej měla ještě maminka u sebe.
  • Maminka Okrana i maminka Mojžíše nejspíš vyprávěla ty staré příběhy — o Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi — pro ně to byl jen pra pra pra pradědeček.
  • A co Anička? Rodiče jí také vyprávějí všechny ty příběhy. Ale navíc má k dispozici milion obrázkových Biblí. A rodiče na ni mají milionkrát víc času, protože nejsou otroky — mají volná odpoledne i víkendy. S rodiči chodí pravidelně do kostela, kde hrají pěkné písničky.

7 let

  • Oh — to už jsou slušné posuny! Okran vyrůstá s ostatními chlapci, kteří mají jediného Boha.
  • A co se Mojžíš učí o Bohu? Učí ho nejlepší učenci tehdejšího světa a učí ho o spoustě různých bohů — jen o jediném ho nic neučí: o Hospodinu.
  • A Anička? V 7 letech vyráží do besídky, kde si říkají příběhy z Bible. Učí se první písničky. Na mobilu svých rodičů hraje Bibli pro děti.

12 let

  • Anička v přípravách těžce vede! Jen si trošku povzdychne, že ve škole má jen dva spolužáky, kteří chodí do kostela — ale co, chodí do dorostu. K narozeninám dostala svoji první opravdovou Bibli. A vyhrává první Biblickou stezku v Česku.
  • Okran zůstává na svém. Vyrůstá v rodině otroků, ve 12 už musí dost pracovat. Číst neumí — ale ono stejně není co číst: neexistuje žádná kniha o Bohu.
  • Mojžíš padá dozadu. Začíná trochu zapomínat. Celý palác je plný soch jiných bohů. Umí číst a na dvoře faraonově je spousta knih — jen žádná se nevěnuje neviditelnému Bohu místních otroků.

S Mojžíšem to nevypadá moc dobře

  • Jak má v budoucnu reprezentovat samotného Boha před faraonem, když ho pomalu ani nezná? Ani se svým lidem nežije.
  • A zprávy z dalších jeho let nezní o moc líp: ve svých 40 zabil člověka. Ano, bylo to při tom, když se zastával člověka ze svého lidu — ale že to řešil zabitím… Stává se z něj zločinec na útěku, psanec. Musí utéct a ukrýt se v poušti.
  • Klesá na úplné dno. Pastýř — to byla v izraelské rodině práce spíš pro ty nejmladší z rodiny. Čtyřicetiletý chlap už by měl dost staré vlastní děti, které by se toho úkolu ujaly. Mojžíš ale zůstává pastýřem — až do svých 80. A pro toho, kdo vyrůstal mezi Egypťany, je to úplné dno: Egypťané pastýři vyloženě pohrdali.
  • A poslední šokující zpráva: ani v 80 ještě neměl jasno v tom, jestli je součástí Božího lidu, nebo ne. Bůh s ním mluvil v hořícím keři — a stejně ještě obřízkou nedal svému synu jasné znamení, že je součástí Božího lidu.

Proč si tedy Bůh vybral právě Mojžíše?

  • Hlavně vidíme, že je Bůh extrémně milostivý a opravdu dokáže odpouštět.
  • Pak — my do srdce člověka nevidíme. To, že slyšel pláč druhých a dokázal se jich zastat — opakovaně. Věděl, jak předstoupit před faraona.
  • Pád na samé dno a 40 let v poušti ho učily pokoře — byl připravený před Bohem pokleknout a nechat se vést. A nakonec byl ochotný pustit se s Bohem do extrémně riskantního podniku.
  • Každopádně Bůh si nevybral Mojžíše proto, že byl nejlepší — vybral si ho a teprve ho připravoval. A s každým z nás chce takhle pracovat.

Proč si Bůh nevyvolil spíš Okrana?

  • Zase: Okranovi nevidíme do srdce — tušíme jen, jak se izraelský lid choval na poušti. Často reptali, stavěli si modlu, Bohu nedůvěřovali a odmítli vstoupit do zaslíbené země. Ale byly tu výjimky.
  • Okran je zmíněn 5× — jako otec jednoho z vůdců lidu. Jedno je ale jisté: pokud se mu nepodařilo navázat s Bohem osobní vztah — sám s ním nemluvil — bylo to pro něj těžké. Pak se mohl nechat strhnout ostatními a nedržel se Boha. Ale nevíme.

Má Anička jasně vyhráno?

  • Může si Bůh s jistotou Aničku povolat do čela svého dalšího velkého projektu?
  • Co se musí nechat — Anička je skvěle najetá a má solidní základ!
  • Ale zatím ji většinou vedli všude za ruku rodiče: vodili ji na dorost, učili se s ní na Biblickou stezku. Nebo ji táhli její kamarádi: na dorostu měli skvělou partu, jeli s ní na stezku.

5 samostatných stanovišť

V mezinárodním kole Stezky čeká Aničku (i vás) 5 stanovišť — v každém z nich se ukáže její samostatnost:

  • 1 — Povídejte si s outsidery. Když bude ve škole, nebudou kolem ní ostatní vedoucí nebo dorostenci, aby ji povzbudili v tom, co je dobré. Dokáže se jako Mojžíš zastat outsiderů — dokáže mít ráda a povídat si i s těmi, které ostatní úplně míjí? Mojžíš měl v tomhle dobré srdce! O Mojžíše se tady vůbec nebojím. Ale co Anička? A co ty?
  • 2 — Poklekněte v pokoji. Když Aničku nikdo nevidí a přijde do pokojíčku — umí sama pokleknout před Pánem Bohem? Mojžíš tohle fakt uměl — s Bohem mluvil neustále, byl opravdu pokorný.
  • 3 — Choďte do výzev s Bohem. Když přijde těžká chvíle — vzpomene si Anička na Boha a půjde do té výzvy s ním? Mojžíš tohle uměl: vždy všechno řešil s Bohem a s každou zkouškou se víc a víc ujišťoval, že se na něj může spolehnout.
  • 4 — Služte, buďte věrní v malém. Bude Anička ochotná ujmout se služby — nějaké malé — ale dělat ji pečlivě, aby jí pak Bůh mohl dát i větší projekt, protože byla věrná v malém? Mojžíš se služby ujmout uměl.
  • 5 — Ptejte se, co je křest. A pokud Anička ještě není pokřtěná — odhodlá se udělat ten krok, aby Bohu řekla, že odmítá život bez něj a chce žít s ním a být součástí Boží rodiny? Ptejte se rodičů a vedoucích, co je křest. Nebojte se být těmi prvními, kdo si o to řeknou.

Generace mládežníků a generace dorostenců

  • Máme teď v kostele takovéhle dorostence: většina už je pokřtěná. Máme odvážlivce, který jde do křtu sám — neohlíží se na to, jestli půjde někdo s ním.
  • Máme dorostence, kteří vedou chvály v kostele, moderují bohoslužbu, vedou besídku. A naše mládežníky k tomu povzbuzujeme.
  • Proto jsem jim napsal písničku — a společně jsme k ní natočili i klip.

Cheers! Už nejste dětmi

  • Komu z vás už je 12? Čas přípravy. Od 13 jste dospělí (podle židovské tradice) — můžete oslavovat a dumat, co dál — viz slavnost bar micva a příprava na život s Biblí jako manuálem od výrobce.
  • Jede se naostro — rozhodujete se o budoucím studiu, partnerovi, koníčcích a hodnotách… a vaše rozhodnutí určí směr zbytku vašeho života.
  • Bar / bat micva (syn / dcera přikázání): v židovském světě je 12. rok speciální (u holek 11., protože dospívají rychleji). Je to rok přípravy na dospělost — ten rok mladý člověk studuje a trénuje. Ví, že už brzy přijde moment, kdy se stane dospělým. A když přijde ten 13. rok, slavíte bar micva — v tu chvíli se stáváte dospělým před židovským zákonem: zodpovědným za svůj život a svá rozhodnutí.
  • Ale je to oslava — protože váš život dostává větší smysl. Už nejde o dítě, které si hraje: otevírají se vám dveře a je na vás, jak život naplníte. Můžete udělat mrak super věcí. Sami za sebe nesete zodpovědnost před Bohem.
  • A není to tak jen u židů: mnohé kmeny mají své iniciační rituály, kdy se z kluka stává muž a z dívky žena. Skauti mají své iniciační rituály.
  • Střílíte ostrýma: víte, k čemu je dobré, aby si malé děti hrály? Učí se tím do budoucna — ale když holčičce spadne panenka nebo kluk nabourá svým autíčkem, nic se neděje. Jenže vy už jdete do věku, kdy se začíná střílet ostrýma. Už v tomhle věku se rozhodujete o školách, na které půjdete. Ale hlavně jste ve věku, kdy se rozhoduje, co za lidi z vás bude — kolem 25 tak trochu zatvrdnete ve stavu, v jakém jste, a ten už se později mění jen málo.

Závěry

  • Začínáte střílet ostrýma — začínáte dělat rozhodnutí a věci, od kterých se odvíjí celý váš život.
  • Nehrotit, nezavírat se do depek — ať už přijde období depek, nebo období, kdy se vám celý život hroutí, pamatujte si jedno: „je to jen období“ — fakt! Říkejte si to, kdykoli z něčeho budete mírně šílet. Psychologové si to napsali do rozvrhu života člověka a projde si tím hodně lidí. Buďte na to ready — je to jen období a formuje vás. V dospělosti se podíváte na tyhle roky, hormony budou v klidu a budete se divit, proč jste brali některé věci tak smrtelně vážně.
  • Chtěl jsem být dospělý — když jsem já byl ve vašem věku, chtěl jsem být co nejdřív dospělý — těšil jsem se na svobodu od rodičů. Teď je to spíš naopak — aspoň teda v Americe — děcka se cítí v bezpečí a děsí se času, kdy budou muset odejít. Jak to máte vy? Není se čeho bát.
  • Učitel, který nadchl — máte nějakého učitele, který je fakt dobrý a naučil vás milovat nějaký předmět, i když vám třeba nejde? Já takhle měl fyziku, když jsem četl Feynmana. Stejně tak já vám chci ukázat, jak nabouchaná Bible je. Stačil by vám určitý základ, abyste si začali spojovat jednotlivé věci a s každým veršem zažívali „aha“ a „wow“ efekty. Respektive — není to jen o člověku, ale hlavně o Duchu svatém: to on nejspíš dělá to, proč mě Bible tak fascinuje.
  • Abyste se neděsili — jeden můj oblíbený filozof říkal, že jen málokterý den si neřekne Žalm 23 — a nabádal k tomu, aby si lidé zkusili ten Žalm číst aspoň jeden týden každý den: ráno, v poledne a večer — aby ho měli v průběhu celého týdne před očima.

Mojžíšův velký závod · 2026 · pro dorost a mládež